Milan Tesař recenzuje album Láskou skúšaní
KÉFAS: LÁSKOU SKÚŠANÍ (RECENZE)
Datum vložení: 4. 3. 2011, 09:19
Autor: Milan Tesař
Rubriky: NoKlasik recenze
Kéfas je křesťanská rocková skupina ze slovenského Ružomberka. Z jejího aktuálního alba Láskou skúšaní na Proglasu hrajeme nejčastěji píseň Káva, ale znát můžete i skladby Hra s príbehom, Dvaja nebo Lásky je málo.
O hudbě slovenské skupiny Kéfas toho docela dost prozrazuje už její název. Kéfas (Petr) je řecké jméno, které dal Ježíš svému oblíbenému učedníkovi Šimonovi. Znamená kámen nebo skálu a současně jednoznačně odkazuje ke křesťanství. Skupina Kéfas se ke křesťanství hlásí (vznikla v Ružomberku v podhoubí tamního chrámového sboru Juventus) a zároveň se nebrání určité míře tvrdosti.
Klíčové však je ono „určité míře“. Kéfas je sice skupina rocková, kytary v některých písních jsou nabroušené (Lásky je málo, Krídla), i zpěv je místy silově rockový (Kričím). Jenže blíž než k Tublatance má k Teamu, případně z novějších kapel k No Name. Písně se vyznačují silnými refrény, snadno zapamatovatelnými melodickými linkami a také plochami kláves, které otupují rockové hroty. Jestliže jsem před šesti lety v recenzi na album 5 písmen psal, že „hlavními devízami skupiny jsou melodické refrény, snadno zapamatovatelné melodie a slogany, výrazná role elektrické kytary (jako doprovodného i sólového nástroje) a kláves“, platí to i dnes. Přesto kapela udělala určitý pokrok. Ubylo zastaralých klávesových zvuků, které jako by přímo odkazovaly kamsi do 80. let. A celkově je album profesionálněji vyprodukované a v rámci svého žánru prakticky bezchybné. Píseň Káva si například velmi dobře dokážu představit jako hit na komerčních rozhlasových stanicích – bez problémů by mohla na Slovensku hrát podobnou roli jako u nás například Chinaski.
V textech ubylo explicitně křesťanských témat, o Bohu se zpívá spíše v náznacích („Dnes každý sám / hľadá svoj dávno stratený raj“), avšak jednoznačně duchovní pointu mají jak jednotlivé písně (Dvaja), tak celé album v podobě závěrečné modlitby Tak povedz. Jinak platí stále to, co jsem psal před šesti lety: Texty nejsou básnické, ale na pop jsou standardně dobré. Kdyby všechny mainstreamové kapely točily takhle dobrá alba, bylo by i s komerční hudbou veseleji. A na tom trvám přesto, že mám sám raději hudbu akustičtější, případně méně konvenční.
Rok vydání: 2010
Vydavatel: Rosa Slovensko
Žánr: rock
Celkový čas: 43:29
